Obec Černouček

VYSKORYCHLOSTNÍ TRAŤ a OBEC ČERNOUČEK

Hrozby a výzvy pro region vaší obce?
Nezodpovězenou otázkou zůstává, zda naší obec a její okolí, jako součást širšího  podřipského regionu, neovlivní nové dopravní toky směřující směrem k budoucímu terminálu u Roudnice nad Labem. Především z vesnic a sídel jihovýchodním směrem od terminálu, kdy se dopravně nebude jako přístup k terminálu prioritně využívat dálnice D8 a její sjezd přímo k terminálu, ale třeba zkratka nejbližší cestou k Roudnici, tedy přes naši obec např. z Horních Beřkovic, Jeviněvse, dále třeba Lužce.
Tedy případně jedním z otazníků vlivu VRT na naší obec je obecně blízkost terminálu Roudnice nad Labem.
Zásadní otázkou je také to, jak vnímat VRT jako takovou pro podřipský region, kde zasahuje
ochranné památkové pásmo hory Říp. Veškeré stavební, urbanistické i krajinářské zásahy se v případě vesnic, které tvoří prstenec kolem Řípu Národním památkovým ústavem přísně posuzují.

Hrozby a výzvy pro vaší obec (obecně)?
To, čeho se nejvíce jako zastupitelstvo v souvislosti s naší obcí obáváme je výjezd z tunelu za Ledčicemi. U vysokorychlostních tratí toto bývá velké úskalí. A já si nejsem jista, zda preferované francouzské řešení má přesvědčivě zvládnuté stavebně technické řešení jak souprav vlaků, tak parametrů tunelů. K mému názoru jsem se postupně dopracovala samostudiem problematiky vysokorychlostních tratí a pro naše občany jsem připravila dokument, kde by mou obavu případně mohli pochopit. Může to být i podklad k diskusi. Jak se s tuto problematikou vyrovnávají třeba v Japonsku. V tuto chvíli však není k dispozici prováděcí dokumentace parametrů trati, tedy bych nepoužila slovo hrozba, ale obava. Její příčinou je rázová vlna, která vznikne výjezdem soupravy od tunelu. Obecně se uvádí,
že tato rázová vlna je slyšitelná až 3 km. První domy naší obce jsou ve směru výjezdu cca 2,3 km, centrum obce 2,6km. Jenže my v tuto chvíli ani nevíme, kde přesně výjezd bude. Obec Ledčice se bude pochopitelně snažit mít ho, co nejdále za vsí, tím se zase bude blížit k Černoučku a Mnetěši, kde mimochodem vychází úplně totožné vzdálenosti k hranici sídla.
Je také otázkou četnosti vlaků. V tuto chvíli máme informaci, že to v budoucnu může být souprava každé 4 min. S rázovou vlnou se ale dá pracovat. Velikostí, tedy průměrem tunelu, stavebními úpravami konstrukce u výjezdu, tvarem čela vlakové soupravy. Jenže – širší tunel je logicky výrazně dražší.

VRT jako taková
Co považujete v rámci VRT za hrozbu?
Viz. výše

Myslíte si, že VRT může mít pro vaší obec nějaký přínos?
VRT je liniovou stavbou spíše mezinárodního významu. Jejím záměrem je spojovat velká města. Tedy myšlenka VRT sama o sobě už zpočátku nepřináší a ani asi nemá přinášet výhody pro malá sídla typu obce.
Samozřejmě blízkost terminálu může být na druhou stranu pro obyvatele i výhodou, budou mít možnost trať využívat. I když se bude jednat jen o několik spojů, které budou fungovat v rámci režimu většího počtu zastávek. Dojezd z Roudnice na sjezd Praha Balabenka by měl být, myslím, něco kolem 19 min.

V čem je plánování pro VRT problematické?
Snad nejvíce to, že nejsou k dipozici konkrétní řešení v době, kdy se rozhoduje. Např. máte termín, kdy se můžete vyjádřit ke změně ZUR Ústeckého kraje, ale k záměru není dostatek informací. Známe koridor, tedy trasu. Ano, známe ji desítky let. Ale to samo o sobě nemůže stačit k tomu, abychom zaujali veskrze souhlasný postoj v době současné. Nemůžeme nad tím mávnout rukou, že jsme na trať z tohoto důvodu dávno připraveni. Ale právě konkrétní řešení, parametry trati tj. zda budou koleje v zářezu, zda se budou nerovnosti překonávat pomocí viaduktů a estakád, jestli budou nějaká další protihluková opatření, jak bude řešeno eliminování výjezdů z tunelu kvůli rázovým vlnám, to vše může mít dosah na blízká sídla. To z hledisek praktických ,třeba hlukových a i z „estetického“ vnímání, tedy soulad s krajinným rázem apod.
Nutno ještě dodat, že obcím severně od Roudnice se i koridor trasy mění. Tam mají z hlediska připravenosti na VRT ještě více starostí.

Máte informace jak se VRT Podřipsko dotkne vaší obce?
Na takto položenou otázku nemá informace nikdo. Asi ani Správa železnic. V rámci jejich projektu to je marginální jednotka. Jednou z odpovědí může být právě ta dořešená přesná prováděcí dokumentace. Ale kterak získat záruky o výhodnosti a přesvědčivosti zvoleného řešení opravdu nevím. Obávám se, že jich lze dosáhnout až zkušenosti z provozu, kterou zatím nikdo v našem státě nemá. Případná úskalí mohou ale život našich 300 obyvatel ovlivnit trvale.

Koridor D8
Jaké vidíte benefity v rámci spolupráce obcí a spolků Koridoru D8?
Do spolku Koridor D8 naše obec vstoupila ze dvou důvodů. Prvním je pracovní nasazení spolku, jeho aktivita v získávání informací, jeho věnování se problematice VRT obecně. Podstatou naší práce zastupitelů obce je především její samosprávné řízení se všemi úkony, které k chodu náleží a liniové stavby jsou jen jedno téma našeho záběru. V momentě, kdy jsou naše funkce vykonávany jako neuvolněné jsme především v časové tísni jak se efektivně problematice věnovat. A to je ten druhý benefit. Společný postup obcí, které řeší to stejné a někdo je zaštítí, někdo jim pomáhá v orientaci. Není důvod, aby si každá obec zpracovávala geologický, nebo hlukový posudek na totéž. Můžeme se na tom podílet společně. Doufám, že díky spolku nebudeme postupovat zbrkle, ale koordinovaně.

Vnímáte zapojení obyvatel do procesu za přínosné, pokud ano v čem?
V naší vesnici je tento proces na samém počátku. Ve vedení obce nejsem dlouho, právě probíhaly presidentské volby a nejsem příznivcem obav a výkřiků hesel k jakémukoliv tématu bez jeho nastudování. Vnímám, že některé obce jsou na tom hůře, protože je trať bezprostředně tečuje, případně vede skrze ně. Proto se snažím vyhodnotit to, co je zásadní opravdu pro naši obec a to je ta obava z rázových vln při výjezdu z tunelu. Slyšitelnost se dá předpokládat už z důvodu, že je v obci slyšitelný i provoz dálnice. Pracovní podklad k této problematice je poměrně čerstvý a teprve zvažujeme, jakou formou ho představíme našim občanům. V tuto chvíli komunikace probíhá především skrze Koridor D8, kdy sdílíme přes sociální sítě jejich materiály a informace o veřejných debatách, které připravuje spolek. Každopádně informovanost o čemkoliv je poplatná 21.století a občané si ji zaslouží.
 

Jaká je spolupráce obcí a spolků v rámci Koridoru D8?
Určitě přínosná. Když se se starosty potkáme společně, náš pohled se obohatí o jiná úskalí, která třeba vnímají jinde více. Společnou debatou se můžeme posunout dále, utvrdit v názoru apod. Kolikrát pak v následné debatě přejdeme k jiným společným projektům, jako je například zrovna aktuálně další pro nás společná investice a sice posílení kanalizace, resp. projekt a následná výstava nové linky ČOV.

Jaké máte zkušenosti v rámci plánovaného projektu se Správou železnic, krajem a Ministerstvem dopravy a případně dalšími státními orgány?
Já osobně jsem v atypické pozici oproti ostatním starostům obcí a sice proto, že jsem k projektu byla přizvána v jeho počáteční fázi, na jaře roku 2021, jako přizvaný odborník do tehdy připravované architektonické soutěže na Terminál Roudnice n. L., ze své pozice městského architekta města Roudnice nad Labem. Pro město pracuji již pátým rokem. Předpokládám, že většina jiných starostů z našeho regionu v kontaktu se Správou železnic osobně nebyla nikdy. Znám se tedy s většinou klíčových projektantů, resp. manažerů části trasy nás týkající se větve VRT Praha – Drážďany, potkala jsem se i s vedením Správy železnic. Ta naše komunikace tehdy probíhala hlavně ohledně Terminálu Roudnice nad Labem a přípravy architektonické soutěže na terminál. To s sebou přineslo i seznamování se s projektem VRT jako takové obecně, Správa železnic pořádala prezentace pro vedení a pro zastupitele města . V mnoha ohledech jsem byla příjemně překvapena, že Správa železnic naslouchala našim podnětům. Např. že do soutěže zahrnuli i údržbový terminál. Po našich konzultacích , především po konzultacích s Ing. Kloubskou a odborem územního plánování v Roudnici n. L. došlo k pochopení jak fungují nástroje územního plánovaní i pochopení nutnosti komunikovat s památkovou péčí a k zapojení památkářů jako přizvaných odborníků do tehdejší architektonické soutěže, právě kvůli existujícímu ochrannému památkovému pásmu hory Říp. Také však musím říci, že některé informace v průběhu komunikace ohledně VRT byla nejasné a nepřesné, což tedy může být i z důvodu vývoje projektu.
Já bych si velice přála, aby ten vstřícný postoj k naslouchání, jaký měla správa železnic k průběhu architektonické soutěže zaujali i nyní vůči starostům a jejich obcím.
A co se týká kraje, tak mám milou zkušenost s krajskou zastupitelkou Mgr. Vachkovou, která byla tehdy také přizvána do poroty soutěže. I ona dokázala naslouchat a být vstřícná k mým postřehům a doporučením a tlumočit je Správě železnic.

Obecně, nakonec
Jak se bude budoucnost vyvíjet pro vaší obec, co myslíte?
Věšteckou kouli nemám, ale obecně ráda věřím ve vše dobré. To jde vždy lépe, pokud se zajímáte, informujete a aktivně zapojujete.

Jak dlouho jste ve funkci?
Ve funkci starosty jsem pátý měsíc, jako zvolený zastupitel pátý rok. Jaká je vaše vize pro obec v souvislosti se všemi těmi výzvami, před kterými region stojí? Nepodcenit, ale nepanikařit. Naším úkolem je najít nejlepší řešení pro všechny. Vybalancovat a přijmout ten konflikt vlastního a veřejného zájmu. Tedy „ našich obyvatel a celeorepublikového, popř. evropského zájmu.“ Je jasné, že ta trať, ať povede kdekoliv vždy narazí na nějaké blízké sídlo, což je dáno hustotou zastavěnosti. Ta trať vždy narazí na něčím cenné území, což je dáno různorodostí české krajiny, její geomorfologií, pestrým mozaikovým členěním a nemožnosti libovolnému vedení díky technicky daným parametrům trati, povoleným obloukům a klesání.

Prvotní otázkou, na kterou se ovšem nejen starostů nikdo neptal, mělo být, zda je tento formát železnice vůbec vhodný pro naši krajinu. Když se podíváme na zrození myšlenky VRT obecně, tak jím bylo propojení velmi vzdálených měst krajinou často neobydlenou a plochou. Taková města my v ČR nemáme.
Jestli nyní už není prostor odpovídat na tuto prvotní otázku, tak je nutno se s plánovanou tratí vypořádat v duchu technologických možností 21. stol. Je nutno s obcemi komunikovat ohledně kompenzačních opatření, je nutno hledat řešení pro ně vhodné i za cenu, že nebude levné. To znamená v jejich blízkosti trať zahloubit, vést v tunelech. Hledat řešení, které bude v nejmenším kontrastu s krajinným rázem, nejvhodnější akustické řešení.
 

23. 2. 2023
Ing. arch. Lucie Kavánová
starosta obce Černouček